Untitled
Doslo k chybe v kodovani.

Rozličné

Matějovo vidění

Smál bych se a pukl zuřivou bolestí. Mordie, mordie! Já se na všechno vyseru z prdele! Všechno je mně lhostejné, jen jedno pium desiderium mám: Abych byl tak velký, nebo svět byl tak malý, abych mohl jej celý posrati hovny! Jsou jen dvě vznešené pravdy: stojí sice za hovno, ale přetrvají lidstvo: První, theoretická jest: hovno vím, dvě budu věděti. Druhá praktická: vyseru se na všechno, ať mně všechno prdel vylíže! Ó bože! Při těch posledních slovech pocítil jsem vznešený pocit povýšenosti nade vším – kdybych jej jen dovedl stále a stále opakovat, byl bych spasen!
Ladislav Klíma: Matějovo vidění.

Čapci očima rodiny

Praděd mlynář Novotný byl opravdu tak tlustý, že ho na léto snesli do sklepa, aby ho horko neumořilo a aby měl blízko k pípě.

Strýci (bratři Čapkové) zajisté nepěstovali sporty jako hejskové či přepjatí novotáři jejich generace.

Stůl pro hosty přikrývali ubrusem, i když poslední výkřik módy byly sety, a na něj byla nošena jídla dobrá a vydatná a ne candát, kuře a zmrzlinová bomba.

Paříž neměla nejlepší a nejserióznější pověst. Nadto byla francouzština řeč vhodná jen pro slečny z dobrých rodin, které se jí učily pro nedostatek jiného zaměstnání v období před vdavkami.

"Mám to hlad já, nebo někdo jiný?"
Helena Koželuhová: Čapci očima rodiny

Yahjá Šu´ajb

"Bismi lláhí r-rahmání r-rahímí". Česky: "Ve jménu boha milosrdného, slitovného". Tak je uvedena každá súra koránu.
Měřte každému stejně, prosím. A zeptejte se věřícího, zdali víra je modlitba, a je-li tomu tak.
A je-li tomu tak, jsme již v tenatech náboženského fundamentalizmu. Odtud máme jen krůček k fanatismu, jako byla Křižácká tažení, dobytí obou Amerik ve jménu Panny Marie a Sv. Jakuba, pálení čarodějnic a vymítání ďábla od vyhánění kališníků po vyhánění Sudeťáků. O tom, že komunismus i nacismus byla víra, jejíž modlitbou byly gulagy a holocaust snad není třeba pochybovat.
Víra není modlitba, víra je velice niterní stav duše, zatímco modlitba je veřejná deklarace příslušnosti k nějakému uskupení (tady pasuje ruský termín "uskupljénije"). Teprve modlitbou se víra začíná veřejně transformovat ve zhoubný fanatismus. Zejména tam, kde se modlitba odbývá kolektivně a končí exaltací. Zářným příkladem bylo masové hajlování a vzývání Boha-Vůdce výkřiky "Heil Hitler!"

Zeptejte se muslima, zdali křesťan nebo žid má jiného boha, než on. Odpoví-li ano, zeptejte se ho, zdali i třeba americký Indián, nebo Japonec, asijský buddhista, nebo vyznavač voodoo z Haiti má jiného boha než on, muslim. Odpoví-li opět ano, zeptejte se ho, zdali opravdu věří na existenci tolika bohů, když podle Muhammada a islámu by jako pravověrný a ortodoxní muslim měl věřit v boha jednoho a jediného. Je ještě vůbec muslim, když uznává tolik bohů místo toho jediného, jehož on ve své arabské řeči nazývá Alláh? Muslim své řešení má, odpoví vám, že ti ostatní nejsou bozi, ale šejtani, neboli Satanové, protože bůh je jen jeden a tím je Alláh! Alláh akbar.

Islám nemá papeže. Proto ani imám, ani muftí, ani ajjatolláh, ani hodžatolislám (Hujjat al-islam, Hojatoleslam), ani mulláh nemůže opravit boha, tedy Alláha, a nemůže tedy z Alláha lusknutím prstů učinit "boha nemilosrdného a neslitovného" tak, jak to katolická církev udělala z panny Marie, v jejímž jméně a ve jménu sv. Jakuba téměř vyvraždila Indiány na obou Amerických kontinentech.

Dokážeme se někdy vyvarovat fanatizmu?
Yahjá Šu´ajb

Víra není začátek, ale konec všeho vědění.
Johann Wolfgang Goethe

Víc k tomu říci nemožno,
neb duch a dolar není totožno.

Petr Novák

Jak přelétavý dravec bloudím zatuchlou oblohou
a z rozhozených sítí kradu lidská hoře.

Jak bělohlavý sup zamykám lidská ústa
a z rozhozených sítí kradu i vlastní hoře.
Petr Novák, Nové Mesto nad Váhom, 1956

Vachel Lindsay

Pavoukova duše

Ta věc, jež v černém břehu hanby
ujídá shnilých hvězd
toť věčná pavoukova duše
a mamon zvána jest

Motýlova duše

Ta věc, jež hojí moře hanby
v mříž pekel vráží pěst
toť křehká motýlova duše
a krásou zvána jest
Vachel Lindsay

Ray Bradbury

Tak už se tedy nebudeme
za nocí toulávat,
ač oba dosud milujeme,
ač stejně bude luna plát.

Jako meč pochvu přežívá,
a duše hruď, kde bytuje,
a jako srdce doznívá,
chce láska dojít pokoje

Že noc je k lásce, neupřeme,
že příliš brzy svítá den,
a přec se spolu nebudeme
už toulat v svitu měsíčném.
Lord Byron

Ponaučení

Non si male, nunc et olim - sic erit.
Jsem-li na tom bídně dnes, nebylo tomu tak vždy.

Jen chytrý člověk se může dostat do hloupé a prekérní situace,
protože hloupý člověk je v této situaci stále.