Untitled
Doslo k chybe v kodovani.

Ranec slov o Benešových dekretech

Benešovy dekrety v roce 1945

V roce 1945 vydal president Beneš celkem 143 dekretů, z nichž většina se týkala vnitřních věcí Československé republiky, jako např. Národního shromáždění, nebo ustavení České filharmonie apod. (Seznam dekretů – viz str 3.)
Z celkového počtu 143 se jen 8, slovy osm, týkalo “Němců, Maďarů a zrádců”, z nichž ještě dva (Dekret č. 16/45 a 27/45) byly zrušeny. Zbývá tedy 6 dekretů, které se týkají “Němců, Maďarů a zrádců”.

Jsou to tyto dekrety:

- Dekret č. 5/45 o neplatnosti některých majetko-právních jednání z doby nesvobody a o národní správě majetkových hodnot Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů a některých organisací a ústavů, z 19.5.1945, poslední změna pod č. 122/51 Sb.,
- Dekret č. 12/45 o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa, z 21.6.1945,
- Dekret č. 28/45 o osídlení zemědělské půdy Němců, Maďarů a jiných nepřátel státu českými, slovenskými a jinými slovanskými zemědělci, z 20.7.1945,
- Dekret č. 33/45 o úpravě československého státního občanství osob národnosti německé a maďarské, z 2.8.1945,
- Dekret č. 71/45 o pracovní povinnosti osob, které pozbyly československého státního občanství, z 19.9.1945,
- Dekret č. 108/45 o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy, z 25.10.1945, poslední změna pod č. 182/50 Sb.

Na odsun Němců ale žádný dekret neexistuje. O tom, že se ale připravoval a proč vydán nebyl se můžete dozvědět v článku JUDr Milana Hulíka zde.

V následujících kapitolách jsou podrobněji zmíněny dva dekrety, a to:

- Dekret č. 16/45 o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech, jehož zrušením došlo k návratu uplatňování větší tvrdosti (např. místo 20 let vězení podle tohoto dekretu návrat k trestu smrti za tentýž zločin podle původního zákona),
- Dekret č. 33/45 o úpravě československého státního občanství osob národnosti německé a maďarské, z 2.8.1945, který je dle mne nejzávažnější – viz dále.

Zbývajících 5 platných dekretů, týkajících se „Němců, Maďarů a zrádců“, řeší konfiskace majetku a pracovní povinnosti poražených.

Ale k tomu přeci docházelo po každé válce, vzpomeňme jen na Bílou Horu, kdy představitelé poražených byli sťati, zbylí živí vyhnáni ze země a jejich majetek zkonfiskován a rozdělen mezi vítěze.
Např. z takto konfiskovaného majetku, vítěznými Habsburky přiděleného Lichtenštejnům jim bylo umožněno, aby získali skoro celou Moravu i se Slezskem, a proto si pak z toho mohli zakoupit svou zemi - Lichtenštejnské knížectví. A dnes s požadavkem na zrušení Benešových Dekretů na našem státě chtějí vydání celé Moravy, která jim ale byla zkonfiskována v roce 1919 na základě výsledků I. Světové války.

A to není všechno.
Sudetští Němci na nás požadují zrušení všech Benešových dekretů. T.zn. třeba dekretu č. 129/45 Sb. částka 55 o ustavení České filharmonie. Nebo dekretu č. 80/45 Sb. částka 37 o opětném zavedení středoevropského času. Do jakého času bychom se zrušením tohoto dekretu měli podle nich vracet? Snad do času roků 1939 až 1944, do roku koncentráků? Je to opravdu nutné?

Přečtěte si dál, co by to mohlo mít za důsledky.