Untitled
Doslo k chybe v kodovani.

O čem se skoro neví a co nyní vychází najevo

Že po německém záboru Sudet došlo k okamžitému vysídlování Čechů z této oblastí je celkem známo. Jednalo se o t.zv. Reichsgau Sudetenland (Šumava, Chebsko, Krušnohorsko, Ústecko, Ratibořsko, Hlučísko, Opavsko, Těšínsko).

Málo se ale ví o tom, že Němci za války vysídlovali Čechy i z části středních Čech a Moravy.

Zrůdné plány představitelů fašistického Německa, které měly znamenat faktickou likvidaci českého národa, dostaly na Moravě konkrétní podobu již roku 1940, kdy říšský protektor Konstantin von Neurath vydal výnos o vystěhování 33 obcí Drahanské vrchoviny. Morava měla být rozdělena na dvě části, čímž se vytvářely předpoklady pro další postupné ovládnutí českých zemí a "úplnou germanizaci prostoru a lidí." Vysídlování obcí bylo rozděleno do pěti etap a týkalo se těchto obcí vyškovského, prostějovského, boskovického a blanenského okresu:
# Etapa 1a (do 31. 3. 1941): Rychtářov, Lhota, Pařezovice, Opatovice a Hamiltony
# Etapa 1b (do 31. 10. 1941): Radslavice, Radslavičky, Zelená Hora a Podivice
# Etapa 2 (do 31. 11. 1942): Studnice, Odrůvky, Otinoves a Hartmanice (dnešní Niva)
# Etapa 3a (do 31. 10. 1943): Nové Sady, Březina, Drahany, Bousín, Repechy, Rozstání a Hamry
# Etapa 3b (do 16. 4. 1945): Lipovec, Marianín, Kulířov, Senetářov, Rogendorf (dnešní Krasová), Molenburk, Housko, Jedovnice, Kotvrdovice, Baldovec, Krásensko, Podomí a Ruprechtov.

Vysídleny byly i desítky tisíc obyvatel ze stovky obcí na Benešovsku, Sedlčansku a kolem Neveklova. Další vysídlení probíhalo na Milovicku a v Brdech.

V současné době chybí na české straně analytická práce zpracovávající všechny prameny a data k vysídlení československých občanů z odstoupených území a která by shrnula údaje jednotlivých autorů či studií k dané problematice.

Při jakékoliv debatě o odsunu nebo vyhnání Němců po druhé světové válce z Československa by se mělo důrazně připomínat, že s vysídlováním a vyháněním lidí z jejich domovů začali sami Němci.

<