Untitled
(1-7) (8-14) (15-21) (22-28) (29-35) (36-42) (43-49) (50-56)   >>

NAŠE CESTA GUATEMALOU A MEXIKEM v roce 1996

Píše Liduš, Cumbuchovy doplňující kecy jsou kurzívou.

Naši velkou cestu po „Mexickém a Mayském Kamení“ připravil můj „Sečtělý Krocan“ Ah Tzun Vuj (čti Cumbuch) tak, že jsem žasla i v závěru dlouhé cesty, kdy jsem se divila, co budeme celých čtrnáct dní v tom hrozném Mexico-City dělat.
Začali jsme v Guatemale – ANTIGUA, PANAJACHEL, TIKÁL, a pak do Mexika – CHETUMAL, jih Yucatánu kolem XLAPAK a KOHUNLICH, pak sever – TULUM, COBÁ, CHICHÉN ITZÁ, kamení kolem MÉRIDY od DZIBILCHALTÚN po LABNÁ, a pak už PALENQUE, YAXCHILÁN, SAN CRISTÓBAL, ZINACANTÁN, CHINKULTIC, VILLAHERMOSA, LA VENTA, COMALCALCO, CAÑON DEL SUMIDERO, OAXACA, MONTE ALBÁN, MITLA, HERVÉ DEL AGUA, YAGUL a ostaní kamení kolem, MÉXICO D.F., TULA, EL TAJÍN, CHOLULA, CALIXTLAHUACA, MALINALCO, TEOTENANGO, XOCHICALCO, TEPOZTECO, TEOTIHUACÁN, a konečně i fantastické museum INAH v MÉXICO D.F., kde jsem si zážitky a celou cestu mohla krásně zopakovat.

K úspěšnému zprovoznění funkce vyhledávání míst jsem musel jména měst se skloňovatelnou koncovkou ponechat v 1. pádě. (Na př. místo "v MÉRIDĚ" je česky blbě "v MÉRIDA", ale vyhledávač to najde.)

29.10.96, úterý

Hurá - CIUDAD DE GUATEMALA

GUATEMALA (vyslovuje se "GUAtemala" a ne "kvatemala"!), z aztéckého "CUAUHTEMALLAN" nebo "QUAUHTEMALLAN", vyslov jako "kuau-te-majan", česky "Místo stromů" nebo "Lesnatá země".

Vzhůru na letiště a do GUATEMALY - na začátek naší velké cesty. Společnost, se kterou jsme letěli, se jmenovala AVIATECA. Měli jsme mezipřistání v MEXIKU v MÉRIDA, kam pak taky pojedeme. Bylo to menší letadlo, dali nám pití a skvostné jídlo, proti americkým. Plněné kuře, rýže s mandlemi a rozinkami, salát, moučník jako perník s pomerančovou kůrou, citronovou polevou a posypáno skořicí. Po přistání je hned kolem nás živo, mafie taxíkářů, ale dle informace z Ička (Informačního Centra - INGUAT) víme, co to stojí do našeho hotelu. Je to dost daleko, ale je to přímo ve středu města. Nikdo nemluví anglicky a tak Cumbuch válí španělsky a já čumím, jak mu to jde. Dostali jsme pokoj, ale nejde zavřít okno a dá se do něj vylézt po střeše, tak Cumbuch vyjednal změnu pokoje, do druhého patra. Každý máme postel, má to koupelnu, sprchu, záchod, TV a teče teplá voda. Budeme tu pět nocí, ale jednou přespíme asi jinde. Jsme zabydleni, máme mapy, literaturu a prospekty z Ička, a hlavně tequilu! takže vyrazíme do večerního města. Z HOUSTONU, Texas, jsme odlétli ve 14 hod., přilétli jsme v 17.30 a v 18.30 jsme byli na pokoji. Večer jsme se prošli kolem, je tu pěkný bordel a špína. Všude je tu plno čističů bot. Hned vedle hotelu jsme si dali naše první TACO (5Q), CHURRASQUITO (5Q) a pivo - CERVEZA (6Q). Pak Cumbuch zajistil s Turismem výlet na čtvrtek k jezeru ATITLÁN. Je to tu 1.500 m vysoko, není vlhko, jsem v kraťasech a večer jsem měla bundu. Když jsme přilétali, kolem byly sopky, údolí a pak jsme na takovém ostrohu přistáli, tedy moc místa na to nemají.
Pozn.: Zdejší měna je QUETZAL (GUQ), 1Q = 4,50 Kč, hotel stál 1 noc pro dva 180 Q.


quetzal, symbol Guatemaly  

30.10.96, středa

CIUDAD DE GUATEMALA

Všude je plno strážců s kvérama (je válka, která byla ukončena až po našem návratu do Čech).

Ráno jdeme přes celý střed města zkusit vyměnit peníze. Nikde nám to nechtějí vyměnit (švýcarské franky), nevědí o jaké peníze jde. Nakonec se to povedlo a sekla se, neodečetla peníze za provedení transakce. Bylo pěkné horko, i když bylo napůl pod mrakem. Protože jsme chodili bez snídaně, tak jsme zašli na oběd na rybu. To co jsem si objednala, byla zelená omáčka samé cilantro (PESCADO VERACRUZANO), takže jsem musela měnit s Cumbuchem. Nikdo tu neumí anglicky ani slovo. Chtěli jsme do muzea POPOL VUH (svatá kniha), ale bylo zavřené, přemísťují ho na lepší místo. Pak jsme popojeli taxíkem, protože to jsou hrozné vzdálenosti a nechali se vysadit na kopci u národního divadla. Je to ohromná moderní stavba s krásným parkem. Nikdo tam nesměl, ale vnutili jsme se tam a nakonec nás provedl sám ředitel divadla. Kvetou tu stromy - ohromné červené květy a říká se jim sluneční stromy (ÁRBOL DEL SOL). Všude se čistí boty, mají krásné stoličky a plno krémů. A všude jezdí mraky autobusů, hrozných vraků, obyčejně bývalých starých školních autobusů z USA a všude je hrozný smrad. Autobusy jezdí jak závoďáci bez výfuků. Strašný smrad a řev. Jo, v divadle bylo zvláštní odhlučňovací zařízení - ozdobně zavěšené trubky a sklo, aby koncerty nerušila letadla, která musí nalétávat těsně nad městem, neb kolem jsou hory a doly a jinak to nejde než nad divadlem. Večeři a snídani jsme si koupili vedle hotelu v takovém guatemalském macdonaldu. Byly to taštičky z lískového těsta, plněné pudinkem a navrchu zapečené banány. Balada. Po té poslední syté jsem se posrala. Večer jsme šli brzo spát, protože jsme byli po tom chození po městě ušoupaní. Jo ještě jsme si dali vedle hotelu v bufáči já kafe a Cumbuch pivo EL GALLO, dobré jako naše.


Ciudad de Guatemala, toltékové-stavaři mi přes ulici kynou  Ciudad de Guatemala, „sluneční strom“ u divadla  

31.10.96, čtvrtek

CIUDAD DE GUATEMALA - PANAJACHEL

Ráno jsme byli už v 6 hod. před hotelem a vyzvedla nás Toyota od společnosti, s kterou jedeme na výlet k jezeru ATITLÁN do města PANAJACHEL, kde si chceme najít hotel. Kufry necháváme v hotelu CENTENARIO v GUATEMALA CITY, kam se vrátíme. Auto nás odvezlo do města ANTIGUA GUATEMALA, což je staré koloniální město, které je moc pěkné a kam pojedeme od té společnosti v sobotu, zase od hotelu. Tentokrát jsme přesedli do mikrobusu, který se naplnil - samí bílí cizinci, a odvezl nás kolem IXIMCHÉ a přes SOLOLÁ do PANAJACHELU (ta cesta nás oba stála 88Q). Více o SOLOLÁ tady. Hoch nám poradil hotel MONTANA (nocleh asi 120Q za pokoj), je pod horami na kraji města a je nádherný. Byli jsme tam jediní hosté! A už jsme začali čumět a asi teď nepřestanem až než odjedem. Každá postel má svou tkanou přikrývku, i záclony jsou ručně tkané, každý pokoj jiné barvy a jiné vzory. Ulice ve městě jsou od našeho hotelu až k jezeru jeden barevný trh. A tak pochopitelně fotíme, koukáme, pak u jezera koukáme na tři sopky (Volcán SAN PEDRO - 2.995 m, Volcán TOLIMÁN - 3.158 m a Volcán ATITLÁN - ten je nejvyšší, - 3.537 m a taky schovaný v mraku) a jíme u vody. Konečně TORTILLY, GUACAMOLE (salát z avokáda), a chřestová polívka. Pořád nám chodí nabízet věci a tak smlouváme, což se musí, a je to nádhera. Na zítra jsme si koupili výlet (2x12Q) po jezeře se třemi zastávkami v malých vesničkách. Zítra je zde velký svátek - všech svatých. Večer se ještě jdeme projít k jezeru, je 1/2 7 a je úplná tma. (Jeli jsme dle Cumbuchových hodinek přes hory v max. výšce 2.610 m, jezero ATITLÁN je ve výšce 1.500 m.) Procházka byla pěkná, všude samá svítící hospůdka, na ulici vaří a prodávájí jídlo. Cumbuch se baví s malýma holčičkama, chce aby mluvily maysky. Jsou uchechtané a kupujeme od nich, jak jinak, náramky, které ta jedna sama dělala. Je jí 6 let a sestře 4, ale kšeftovat už umějí obě dvě, i dokonale počítat, rozměnit peníze a za vyfotografování chce pro sebe i pro ní navíc po 1Q. To všechno anglicky! Teď jsme zabalili, osprchovali se a jdeme číst a spát. Zítra vzhůru na jezero ATITLÁN a na výlet po něm a do 3 malých vesnic. Počasí přes den bylo polojasno, když nesvítilo slunce tak úleva, jinak asi 30°C, možná víc.


Panajachel, hotel Montana  Panajachel, holčičky prodávají vlastnoručně utkané náramky  

1.11.96, pátek

PANAJACHEL: LAGO ATITLÁN

Dnes je tedy svátek všech svatých. Ráno mě budí zvuky ptáků, úplně jiné, takové tropické. Venku je svěže, chce to tady večer a ráno lehkou bundu. Ráno jdeme na 8 hod. vyměnit peníze, chceme na novou kartu VISA, aby české banky měly trochu práce s Quetzaly, což je zdejší měna. Pak jdeme na loď, ještě budem fotit ty tři sopky i jezero ATITLÁN, které je vlastně kaldera sopky, je hluboké 230 m. Na výlet jedeme lodičkou do vesnic, kde je vždy 1 hod. přestávka na prohlídku. Jsou to vesnice SAN PEDRO DE LA LAGUNA (indiáni Tzutuhil), SANTIAGO ATITLÁN (indiáni Cakchiquel a Tzutuhil) a SAN ANTONIO PALOPÓ (indiáni Cakchiquel, čti "kakčikel"). Návrat má být ve 3 hod. odpoledne a ve 4 pro nás má přijet mikrobus, který nás odveze zpět do Antiguy, odkud nás Toyota zaveze do hotelu v Guatemala City. Cesta trvá asi 2 3/4 hod, je to sice po dálnici, která je krásná (Pan American Highway), jinak všechny ostatní silnice jsou terénní i ve městech, ale je to přes ty hory se sedlem 2.600 m, takže samá zatáčka. Asi v 7 večer budeme doma.
Tak už jsme zase doma. Výlet byl opravdu vydařený. Společnost se o nás starala, všechny přestupy klapaly, vždycky nás vyzvedli z a dovezli až do hotelu. První den jsme jen koukali, chodili, fotili - byla to tedy síla. Šok z barevnosti a krásy. Byli bychom to nejradši skoupili všechno, ale neměli jsme náklaďák. Sopky i jezero byly krásné. Výlet po jezeře se taky vydařil, už umíme i smlouvat. Po obědě začalo foukat a byly hrozné vlny, málem nás to spláchlo do jezera, byli jsme rádi, když jsme se dostali do přístavu. Mají tu krásné, veselé děti. Všude ten den pouštěli krásné draky - na oslavu svátku všech svatých. Organizátorka celé naší cesty na jezero ATITLÁN byla seňorita Norena.
Nedaleko SAN PEDRO DE LA LAGUNA, na úpatí sopky SAN PEDRO, je vesnička CHUI-TINAMIT, a v ní lze nalézt zbytky ruin bývalého hlavního města Tzutuhilů TZIQUINAHÁ. Naproti přes zátoku býval přístav ATITLÁN, do něho Španělé Tzutuhily přesídlili, když v roce 1524 TZIQUINAHÁ dobyli. Samo jméno ATITLÁN je nahuacké, místo tak pojmenovali Mexikové, kteři sem přišli se Španěly. Původní tzutuhilské jméno je CHIÁ, obojí znamená "U vody". V jazyce cakchiquel a quiché se jezero jmenuje NAJACHEL, "Svaté jezero Jihu", a odtud take PANAJACHEL. Podle nové oficiální transkripce by se dnes mělo psát na př. Tz´utuhil a Kaq'chik'el, nebo aspoň Kaqchikel, ale samotní Cakchiquelové se píší jako Kach´ab´ül nebo Kachabel, takže já při uvádění původních názvů zachovávám starou a všeobecně rozšířenou transkripci.


Panajachel, čekání na loď  San Antonio Palopó, pouštění draků je zde oblíbené  San Pedro de la Laguna, spící psi v tržnici  

2.11.96, sobota

CIUDAD DE GUATEMALA: ANTIGUA GUATEMALA

Ráno v 9 pro nás přijíždí náš taxikář Juan Carlos od turist. společnosti a jedeme jeho červenou Toyotou do ANTIGUY. Je to tam asi 40 min., večer pro nás má přijet v 18,30, a taky přijel. Teď jsme už zase zabaleni pro ranní odjezd na letiště v 5,30 taxíkem za 40Q, letíme v 7 hod. do FLORES. A teď, co jsme viděli a zažili. Neukázaly se nám úplně ani jedna ze tří sopek, které obklopují město (AGUA, ACATENANGO, FUEGO). Nedal se koupit ani pohled, protože tu pohlednice skoro nemají. Ani by se nedal poslat, zase byla zavřená pošta. Naše procházka začala na náměstí, pak jsme se podívali ke kostelu Catedral de Santiago, loubím Musea de Santiago k autobusovému nádraží a do musea hudby a lidových zvyků Mayů CASA K´OJOM, podívali jsme se na hřbitov, na zemětřesením pobořený kostel Iglesia de San Agustín, pak jsme šli na oběd do restaurace DOŇA LUISA XICOTENCATL. Po obědě jsme šli do kláštera EL CARMEN, kde byla výstava o TIKÁLU, potom následoval klášter kapucínů Convento de las Capucinas a Convento de Santa Tereza, což bylo vězení. Pak jsme se přidali ke skupině Francouzů k prohlídce kláštera a kostela LA MERCED. K největším zážitkům patřila manufaktura a krám s jadeity. Pak jsme se vrátlili k restauraci KATOK, kde jsme měli sraz s Juanem Carlosem a kde jsme pojedli. A teď k jednotlivým zážitkům. V MUZEU CASA K´OJOM bylo hrozné horko - nemají tady vzduchotechniku, promítali diáky s hudbou, Cumbuch koupil dvě kazety lidové hudby. Bylo to pěkné, různé marimby (s ozvučnicemi z tykví nebo z dřevěných truhlíků). Cestou jsme nakoupili v jejich supermarketu žemle a sýr a vody na snídani před odjezdem do FLORES. Po dalším chození jsme šli na oběd k Doně Luise XICOTENCATL, což byl zážitek. Nádherný útulný restaurant se zahrádkou na dvorku, kde kvetly nádherné obrovské žluté květy, které se zavíraly, když nesvítilo slunko, dalších asi 5 místností bylo nahoře v patře a kolem dvorku arkády se stolkama, vše vyzdobeno obrázky, soškami a pod. Bylo děsné horko, tak jsme začali pivem EL GALLO (je to jejich pivo srovnatelné s naším, na etiketě je „Tradición y Orgullo de Guatemala“ - tradice a hrdost Guatemaly). Pak jsme měli zeleninovou polévku - krém ze zeleniny a v něm plavaly kukuřičky, zelený hrášek a další kousky, pak Cumbuch měl dvě veliké pečené brambory, rozříznuté, uvnitř sýrová hmota a pod nima fazole, já měla misku čerstvého ovoce (ananas, žlutý meloun, červený meloun, banán a papája), posypané to bylo praženýma vločkama, mletejma tykvovejma semínkama a oříškama a k tomu byla miska lahodného jogurtu, poprášené skořicí. Byla toho vrchovatá skleněná mísa, nedalo se to sníst. Další zážitek byla výstava o objevení TIKÁLU a jeho odkrývání. Kácet džungli a opravovat schody a pyramidy začali před 30 lety, dělali intenzivně až do r. 1984. Další nádhera byl klášter kapucínů, který byl příšerně rozlehlý. Kromě ochozu a nádvoří měl přilehlé bydlení pro 16 mnichů (pro každého 1 kobka), kuchyň a ostatní prostory, pod kobkama měli zajímavou kruhovou kanalisaci, snad s vyústěním. Máme plánek. U toho největšího kostela s klášterem LA MERCED byla nejzajímavější veliká kašna na nádvoří kláštera a oddělené klenby po zemětřesení. Město ANTIGUA je prý nejkrásnější město Ameriky a nejstarší, založeno 1542 a přežilo 16 zemětřesení, záplav a požárů. Koloniální ráz města má španělské prvky - arkýře a mříže na oknech. Domy se po těch pohromách stále přestavovaly, ale ráz si město zachovalo. No a teď největší zážitek: prohlídka a focení ve dvou krámech s manufakturami, kde ručně opracovávají jadeit. Před odjezdem si dal Cumbuch polívku, kuře, avokádo, papričky, cilantro, k tomu omáčka a tortilly, v polívce plavala šíleně pálivá paprička a dával se do ní citron (SOPA DE LIMA, KATOK DE POLLO, AGUACATE, SERRANO Y SALSA PICA).


Antigua Guatemala, motiv z koloniální architektury  

3.11.96, neděle

FLORES: TIKÁL

Ráno jsme vstávali ve 4,30, neb jsme v 6 museli být na letišti. Let z CIUDAD DE GUATEMALA do FLORES v PETÉNU trval jen 45 min., ale dali nám snídani. Jeli jsme na letiště objednaným taxíkem, chtěl 55Q ale dostal jen 40Q, tady mají společnosti vytištěné ceny podle vzdálenosti od letiště, a to když se ukáže, tak se nemusí dát tolik, kolik si taxíkář řekne. Na letišti ve FLORES nás čekal řidič z hotelu, který Cumbuch zajistil z HOUSTONU. Hotel je nad jezerem LAGO PETÉN ITZÁ a jmenuje se YUM KAX, což je mayský bůh kukuřice. Recepční tu mluví trochu anglicky, tak budeme přes něj zajišťovat cestu dál. Máme zde pokoj s klimatizací, koupelnou a má 4 postele - je dost veliký. Jen jsme dorazili v 1/2 9, tak nám hned řekli, že v 9 je odjezd do nár. parku TIKÁL, měli jsme to sice naplánováno až na zítra, ale žádná maňána, ukecali nás, a tak jsme se během půlhodiny ubydleli, zaplatili zálohu na ubytování - je to 140Q za pokoj a den, něco převlékli, vybalili a už jsme frčeli do TIKÁLU! A byla to nádhera. Nachodili jsme spoustu kilometrů, vylezli spoustu hrozně vysokých schodů na pyramidách, nadělali hrozně fotek. Pyramidy, džungle, stromy, kytky, zvířata, prostě senzace. Večer jíme nad vodou, já čínu - nudle a kuře a Cumbuch taštičky, oba jsme měli polívku a nedalo se to sníst, tak máme snídani. Rozhodli jsme se udělat zítra odpočinkový den. Praní, konečně snad pošta a návštěva FLORES.
No takle odbejt první den v nejfantastičtějším místě celé AMERIKY, no to je snad moje vostuda!


Tikál, chrám 1  Tikál, chrám 2  

(1-7) (8-14) (15-21) (22-28) (29-35) (36-42) (43-49) (50-56)   >>

<< zpět

domů  | info  | jazyky  | kalendáře  | kuchyně  | nezbytnosti  | šumava  | fórum a diskuze  | fotogalerie |
mapy  | odkazy - links  | statistiky  | kontakt - emajl  |